Vypracované otázky k Dějepisu – 7. ročníky
Test 7. A - 11. ledna 2016 - Blok A, B ( v únoru pak bude test C, D)
Test 7. B - 18. ledna 2016 - Blok A, B ( v únoru pak bude test C, D)
Test 7. A - 9. února 2016 - Blok C, D
Test 7. B - 8. února 2016 - Blok C, D
Blok A – Zápas o nadvládu nad Evropou
Starověká římská říše nezanikla celá. V její východní části vládli byzantští císařové, na západě získal první císařský titul Karel Veliký. Ve jménu šíření křesťanství se snažil vytvořit silný stát, který by zahrnoval západní i střední Evropu. Na jeho úsilí navázali císařové Svaté říše římské. Část Evropy ovládali muslimové.
1) Popište organizaci církve, kteří církevní hodnostáři ji řídili?
|
Západní církev |
Východní církev |
Hlava církve |
Papež |
Císař |
Sídlo hlavy církve |
Řím |
Konstantinopol |
Vysocí církevní hodnostáři |
Kardinálové, arcibiskupové, biskupové |
Patriarcha |
Bohoslužebný jazyk |
Latina |
Řečtina |
Bohoslužebné stavby |
Chrámy, baziliky, kláštery |
Chrámy |
Lidé v klášterech |
Řeholníci |
Řeholníci |
Vztah církve a světských panovníků |
Časté spory |
Jednota církve a státu. Císař byl zároveň hlavou církve. |
2) Zdůvodněte, proč měly kláštery rozhodující význam pro uchování vzdělanosti?
Při klášterech byly zřizovány církevní školy. V klášterech fungovaly písařské dílny = skriptoria, kde mniši opisovali knihy a zdobili je obrázky. Obrázkům se také jinak říká iluminace (malovaná výzdoba středověkých rukopisů).
3) Na které dvě části se křesťanská církev v raném středověku rozdělila?
Na západní (latinskou), v čele papež a na východní (Byzantskou), v čele stojí císař.
4) Vyjmenuj dvě nejvýznamnější říše po stěhování národů?
Franská říše (na západě)
Byzantská říše (na východě)
5) Vyhodnoťte, co z byzantského umění a vzdělanosti ovlivňovalo i další národy v Evropě?
Soubor byzantského práva (Justiniánův zákoník) ovlivnil přijímání zákonů i v jiných zemích, výstavby chrámů s kopulemi – chrám Hagia Sofia.
6) Shrňte čím, se proslavil Karel Veliký?
Franská říše byla za jeho panování v raném středověku nejmocnějším státem v celé západní Evropě. Její vládce Karel Veliký se stal vzorem úspěšného panovníka, vedl řadu vítězných válek, šířil křesťanství, byl korunován na císaře. Podporoval učence a umělce. Část z půdy, kterou vlastnil, odevzdal svým poddaným. Tím si je zavázal – za půdu (léno) vyžadoval lenní slib oddanosti k císaři.
7) Najděte příklady, kdy se šíření náboženství stalo prostředkem k válečným výbojům?
Arabské výboje do Evropy v prvních staletí Islámu, ale také křesťanské výboje Karla Velikého, např. do Saska.
8) Doložte, čím se proslavila arabská věda, umění a hospodářství?
Islám vychází z učení proroka Muhammada. Arabové se díky islámu sjednotili a vytvořili mocnou říši. Základní knihou je Korán – obsahuje pět hlavních povinností (víra v jediného Boha = Alláha, odevzdání daně ve prospěch chudých, držení půstu v době měsíce ramadámu, vykonat pouť do Mekky, odkud pocházel Muhammad a pětkrát denně se modlit.
Arabové byli dobří v lékařství a matematice, astronomii. Do Evropy přinesli čínský vynález papíru, znalost pěstování rýže, špenátu nebo takových meruněk.
9) Co je to džihád?
Boje ve jménu šíření víry, šlo ale pouze o jednu z cest, jak šířit islám mezi ostatní země.
10) Vyhledejte příklady spolupráce a soupeření mezi papeži a světskými panovníky?
Frankové – patřili ke germánským kmenům, jejich vládce Chlodvík byl pohan. Přijal ale křesťanství a Frankové od té doby vedli války ve jménu křesťanství. Ve spolupráci s církví pokračoval i další franský vládce - Karel Veliký, církev měla školy a vzdělávala úředníky, které pak při správě země využívali franští králové. Za dobrou spolupráci s papežem byl Karel Veliký korunován na císaře.
Ke sporům mezi papeži a císaři pak došlo v boji o volby biskupů. Tzv. boj o investituru. Nakonec se dohodli v roce 1122 Konkordátem wormským[1], že se císař bude účastnit církevní volby biskupa. Papež předá prsten a berlu = symboly moci duchovní a císař předá novému biskupovi žezlo = znak světské moci.
Blok B – Ve Franské říši vzniklo nové uspořádání společnosti
Panovníkovi s řízením země pomáhali velmožové i církevní hodnostáři. Za své služby byli odměňováni půdou nazývanou léno. Půda se propůjčovala i těm, kteří na ní pracovali. Vrchnosti za to odváděli různé poplatky a dávky.
11) Vysvětlete s použitím pán a leník, jak fungovaly lenní vztahy.
Pán – byl vlastník veškeré půdy ve státě = Král
Léno = propůjčovaná země panovníkem za dobré služby uživateli (leníkovi)
Leník – ten, který získal propůjčenou půdu od panovníka (Pána), byl členem vojenské družiny krále, případně mohl být církevním hodnostářem.
Pán zaručil svému leníkovi ochranu a ochranu. Dával mu i na živobytí, pokud leník byl v pánově družině. Lénu se latinsky říká feudum. Těm, kdo vlastnili léno se - proto říká feudálové, česky šlechta. Šlechtici museli podle lenní přísahy svému pánovi pomáhat, například ve válkách, při spravování říše, při vybírání daní.
12)Popište, jakou úlohu měli v lenním systému poddaní?
Leníci získali spolu s půdou i rolníky (rolník od slova role, pole), kteří na ni žili. Poddaní museli svému pánovi pravidelně každý rok odevzdávat stanovené dávky v penězích, potravinách a vykonávat určité práce (roboty) bez nároku na odměnu. Pán tak měl zajištěn stálý příjem pro sebe i rodinu.
13) Proč byla ve středověku nejcennějším majetkem půda?
Raně středověká společnost byla založena na zemědělství, půda znamenala zdroj obživy.
14) Které státy měly kořeny dnešní existence již v raném středověku?
Český stát, Německo, Francie, Velká Británie,
Bude se psát v únoru 2016, viz. termíny v horní části
Blok C – Románské umění spojilo většinu západní a střední Evropy
Románské umění se šířilo spolu se západním křesťanstvím. Zlepšené hospodářské podmínky umožnily vznik nákladných kamenných staveb.
15) Popište rozdíl mezi rotundou a bazilikou?
Bazilika = velký prostor, velká církevní stavba, která bývala sloupořadím rozdělena na několik částí. Těmto částem se říká lodě. Památky: bazilika sv. Jiří
Rotunda = malý kostel kruhového půdorysu. Památky: Rotunda sv. Martina
Znak Románského umění, zaoblené oblouky, zaoblená okna.
Bude se psát v únoru 2016, viz. termíny v horní části
Blok D – Západní Slované se usadili i v českých zemích
Slovanské kmeny se na konci období stěhování národů rozšířili z území mezi Vislou a Dněprem do střední a jižní Evropy. Postupem doby vytvořily své první státy.
16) Shrňte, co víme o životě prvních Slovanů?
Stavěli polozemnice (chaty byly zahloubeny pod úroveň okolního terénu). Pěstovali všechny druhy obilnin a zeleniny. Chovali dobytek. Mrtvé pohřbívali v žárových hrobech. Většinou to byli zemědělci, ale byli mezi nimi i družiny bojovníků.
Uctívali vládce hromu Peruna.
Slovany ohrožovali Avarové, kteří ovládli střední Evropu. Franský kupec Sámo sjednotil Slovany v boji proti Avarům a bitvě u Wogastisburgu (nevíme, kde přesně ležel, snad na českém území) Slované pod vedením samotného Sáma zvítězili J
Po Sámově smrti se Sámova říše rozpadla.
17) Vysvětlete přínos sv. Cyrila a Metoděje?
Rostislav pozval na Velkou Moravu dva byzantské bratry Konstantina a Metoděje. Ti přišli z byzantské říše, přesněji z řecké Soluně, v jejímž okolí žili v té době Slované. Oba bratři proto slovanský jazyk ovládali.
Pro potřeby šíření křesťanství na Moravě sestavil Konstantin slovanské písmo = hlaholici. Bohoslužebné texty[2] byly překládány do staroslověnštiny. I díky tomu se učení bratří rozšíří i do kultury jižních a východních Slovanů. Na Moravu přišli 5. 7. 863. Své žáky zde učili křesťanství, číst a psát.
Jejich učení se nelíbilo kněžím, kteří kázali latinsky. Spor měl rozhodnout papež, za nímž se bratři vydali do Říma. Papež šíření křesťanství ve staroslověnštině schválil. Metoděj byl jmenován arcibiskupem na Moravě. Konstantin již v Římě zůstal. Byl nemocný, proto vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril a zakrátko zemřel.
18) Vysvětli, jaký je rozdíl mezi pověstí a kronikou?
Pověst je předávána ústním podáním, kronika je písemný záznam, který má svého konkrétního autora.
Pověst O Praotci Čechovi, Přemyslu Oráči.
19) Jmenuj tři osobnosti z našich dějin, o kterých byly napsány legendy?
Legenda = literární dílo, vyprávějící o životě svatých,
Například: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Vojtěch
Tyto osobnosti byly svatořečeny, protože se zasloužily o upevňování křesťanství. Může se objevit i mučednická smrt – sv. Václav, sv. Ludmila i sv. Vojtěch (biskup z rodu Slavníkovců) byli zavražděni. Ale není to pravidlem. Ke svatořečení je také třeba, aby s dotyčným byl spojen nějaký zázrak.
I když legendy obsahují zázraky, patří k cenným historickým pramenům.
20) Popiš významné Přemyslovce. Vyber si alespoň čtyři.
Území Čech nabývá významu po pádu Velké Moravy. Nepočetnějším slovanským kmenem je kmen Čechů. Prvním doloženým knížetem je Bořivoj I. Měl za manželku Ludmilu. Ti přijali křest na Velké Moravě a stali se křesťany.
Sv. Václav – vnuk Ludmily a Bořivoje. Měl moc rád svoji babičku Ludmilu. Ta byla zavražděna vrahy na rozkaz kněžny Drahomíry, matky Václava, která žárlila na Ludmilu. Václav svoji matku vyhnal ze země.
Václav platil západoevropskému panovníkovi Jindřichu Ptáčníkovi poplatky za mír. To se nelíbilo bratru Boleslavovi a Václava zabil. Václav byl prohlášen za mučedníka a stal se svatým. Je patronem české země.
Boleslav I. – vládl dlouhou dobu, zakládal nová hradiště, rozšiřoval území českého státu, začal vydávat vlastní měnu = denáry.
Boleslav II. – syn Boleslava I., za jeho vlády bylo založeno pražské biskupství, druhým pražským biskupem se stal Vojtěch z rodu Slavníkovců. Rod Slavníkovců byl konkurenčním rodem Přemyslovců. 995 nechal Boleslav II. Slavníkovce vyvraždit. Vojtěch nebyl v té době v Čechách, nakonec bude i on zavražděn mučednickou smrtí.
Oldřich – doplnil síť hradišť, upevnil správu země. Vztah s Boženou, prostou vesnickou dívkou = syn Břetislav.
Břetislav I. – přivezl do Čech ostatky sv. Vojtěcha, vydal soubor nařízení ( manželství se stalo nerozlučitelným, zakázal opilectví v krčmách, zavedl svěcení neděle), vydal stařešinský řád = veždy nejstarší žijící Přemyslovec se stal knížetem.
Dva z přemyslovských knížat se díky pomoci císaři stali českými králi.
Vratislav II .– za pomoc císaři Jindřichu IV. ve sporech s papežem, u příležitosti jeho korunovace vznikl nádherný rukopis Vyšehradský kodex
Vladislav II. – získal královský titul za pomoc Fridrichu Barbarrosovi v severní Itálii. Měl za manželku Juditu, podle níž byl pojmenován první kamenný most v Praze přes Vltavu. Juditin most. Později bude most poničen a v těsné blízkosti vznikne dnešní Karlův most.
21) Kdo zachytil dávné pověsti i dobu svého života do kroniky??
Kosmas, byl to studovaný kronikář. Psal latinsky. Jeho dílo se stalo první naší kronikou.